Vítejte zpět na MJ Aquablogu! V předchozích blozích jsem vás seznámil s tím, co činí vodu (jako molekulu) jedinečnou a jak je tato jedinečnost klíčem k životu, jak jej známe. Nyní nastal čas probrat vodu na naší planetě a zejména o pitnou vodu, která hraje v našem každodenním životě ještě důležitější roli!
Pro Zemi se vžil název modrá planeta. Není se čemu divit, protože rozsáhlé modré oceány pokrývají asi 71% zemského povrchu, k tomu si přičtěte všechna jezera a řeky. Na Zemi se nachází obrovské množství vody, ale bohužel ne všechna se dá pít. Vlastně 96,5% veškeré vody, která se na naší planetě nachází, je vodou slanou, tedy nevhodnou k pití. To nám dává jen 3,5% sladké vody a i to má háček. Musíme vzít v potaz to, že drtivá většina sladké vody je nějakým způsobem nepřístupná, buď uvězněná v ledu na pólech nebo pod zemí. Hlavními zdroji sladké vody pro lidstvo jsou jezera a řeky, ale ty tvoří pouze asi 0,0075% veškeré vody na Zemi!
Možná si teď říkáte... co takhle roztávat led na pólech nebo zkrátka filtrovat slanou vodu, abychom získali více pitné vody? Jo, kéž by to bylo tak snadné. Odsolování vody je neuvěřitelně nákladný proces. Navíc odebírání vody z oceánů v obrovských objemech by také mohlo narušit potravní řetězec, protože oceánská voda obsahuje velké množství mikroplanktonu. Odsolování je nicméně možné, dokonce jsou i oblasti, kde probíhá, ale ve velkém měřítku není udržitelné. Odsolování by mohlo být dobrou volbou pro vyřešení vodní krize, pouze za předpokladu, že je použita správná obnovitelný zdroj energie, sníženy náklady a zavedena opatření pro ochranu oceánského života.
A roztání ledových čepiček? Chcete způsobit ekologickou katastrofu? Protože takhle způsobíte ekologickou katastrofu! Led na pólech už tak taje rychleji, než by pravděpodobně bylo zdrávo, a další urychlení jeho tání by mohlo vést k řetězci událostí, které by mohly mít opravdu špatné důsledky.
Bohužel nám skutečně zbývá jen těch výše uvedených 0,0075%. Abychom byli spravedliví, je to vlastně o něco více, protože mnoho lidí také používá podzemní zdroj vody, ale i tak se stále jedná v celkovém měřítku jen o velmi malé procento! Pro lepší představu si můžeme zkusit analogii se sklenicí vody (250 ml). Představte si, že veškerá voda na Zemi je v jedné sklenici vody. Pokud bychom chtěli oddělit jen vodu k dispozici pro produkci pitné vody zbude nám pouhopouhých 0,0018 ml! To je zhruba 1/30 průměrné dešťové kapky! Je tedy jasné, že tyto zdroje mají pro lidstvo nevyčíslitelnou hodnotu a měly by být chráněny.
K tomu, abychom vodu z řek a jezer mohli pít je ovšem často přistoupit k určitým opatřením.
Oficiální definice říká, že „Pitná voda je voda, která je bezpečná k pití a k přípravě pokrmů“, ale my pitnou vodu používáme pro mnohem více účelů. Používáme jí k zavlažování, myjeme s ní nádobí a my sami v pitné vodě koupeme. No, sice říkám „my“, jako bych měl na mysli celé lidstvo, ale bohužel to neplatí tak univerzálně. V tomto případě tím „my“ mám na mysli nás, kteří jsme měli to štěstí a narodili se a vyrůstali ve vyspělejších zemích s mírnějším podnebím a hlavně s řádnými technologiemi pro čištění vody.
Aby byla pitná voda považována za bezpečnou, musí pocházet z takzvaného „vylepšeného zdroje vody“, čímž se míní „vodovodní potrubí v domácnosti nebo na daném pozemku a další vylepšené zdroje pitné vody (veřejné fontánky na pití, studny, chráněné prameny a zásobníky dešťové vody)". U vylepšených zdrojů vody je také nutné provádět pravidelné analýzy, zda nedošlo k nějaké kontaminaci. To má však háček. Ačkoli by vylepšené zdroje vody měly poskytovat bezpečnou vodu, studie ukazují, že přibližně čtvrtina z těchto zdrojů je ve skutečnosti kontaminována, nejčastěji lidskými fekáliemi a to zejména v méně rozvinutých oblastech světa, ale existují i případy v Evropě, USA, Japonsku atd.
Velmi důležité je také, aby takový zdroj vody byl kdykoliv k dispozici, podle oficiální definice nejdále 30 minut zpáteční cesty od domova. Možná se této definici divíte, protože pro nás je pitná voda dostupná z kohoutků v kuchyni a koupelně v podstatě v každé vteřině našeho dne, ale pro lidi v jiných koutech světa to tak být nemusí.
V odlehlých oblastech, například v subsaharské Africe nebo v některých částech Asie a jižní či střední Ameriky, musí lidé trávit hodně času sběrem a přenosem pitné vody, a pokud jde “jen” o 30 minut zpáteční cesty, jsou to stále relativní šťastlivci. Například v Malawi je tento čas téměř dvojnásobný! Sběr vody spadá hlavně na ženy a děti (opět především dívky). Podle oficiálních statistik UNICEF tráví ženy a dívky dohromady okolo 200 milionů hodin každý den shromažďováním vody, což je ale obrovská ztráta cenného času, který by mohli strávit se svými rodinami, péčí o děti, práce v domácnosti nebo samozřejmě na volnočasové aktivity. Sběr vody může také dětem zamezit ve studiu, na což se dále nabalují další problémy.
Sběr a přenos vody může ovlivnit zdraví celé rodiny, kde jsou opět nejzranitelnější právě děti. Nutnost sběru, přepravy a skladování vody zvyšuje riziko její kontaminace. Taková kontaminace pak může vést k průjmovým onemocněním, které jsou čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí dětí mladších 5 let a hlavní příčinou chronické podvýživy nebo zakrnění, které v současnosti postihuje až 159 milionů dětí na celém světě. Více než 300 000 dětí do 5 let umírá každoročně na průjmové onemocnění v důsledku špatné hygieny nebo kontaminované pitné vody, což je více než 800 denně!
Obecně vzato, kontaminovaná pitná voda má za následek až 30 000 úmrtí každý týden. Abychom se na to podívali alespoň z maličko pozitivnější stránky - více lidí umírá v důsledku užívání kontaminované vody než ve válkách, což vzato z historické perspektivy, je velkým úspěchem. Pokud však vezmeme v úvahu moderní možnosti, najednou je to zase docela děsivé.
Situace se přece jen každým rokem zlepšuje. V roce 1990 mělo přístup k bezpečné pitné vodě pouze 76 procent světové populace. Momentálně toto číslo převyšuje 91 procent, ale stále se jedná o neskutečných 600 milionů lidí bez přístupu k bezpečné pitné vodě! Přesně proto jsme přišli s MJ Aquaholics. Možná jednoho dne pomůžeme toto číslo snížit alespoň o pár jedinců, a pokud se nám podaří inspirovat někoho dalšího, aby udělal totéž, snížíme toto číslo ještě více...je to vše běh na dlouhou trať.
Chápu, že tento blog ve vás dost možná vytvořil více otázek než jste získali odpovědí, ale na všechno dojde, slibuji. Příště si povíme o vodním cyklu z pohledu jedné kapky vody, do té doby se opatrujte!
Comments